Dítě (a jeho rodiče) si z návštěvy zdravotnického zařízení někdy neodnáší domů jen předpis na léky, ale i nepříjemný zážitek. Jak úspěšně jako zdravotník komunikovat s dětmi a jejich rodiči? Kromě komunikačních dovedností je nutná i znalost vývojových charakteristik dětí – od novorozenců po mladé dospělé. Jinak komunikujeme s batoletem a jinak s dospívajícím, se kterým cloumá puberta.
Kdo je připraven, není překvapen a při lékařském vyšetření dětí to platí dvojnásob. Nespolupracující úzkostné dítě totiž většinou pohání strach a nejistota, a to i z pro vás rutinních vyšetření. Připravit své dítě na návštěvu ordinace by měli v prvé řadě rodiče, které v tomto směru můžete instruovat. Je proto dobré zásady komunikace s dětmi znát a předávat je v rámci osvětové činnosti dál.
Tip: Při hře „na doktora“ můžou rodiče s hračkami sehrát návštěvu ordinace i samotné vyšetření. Seznámí tak dítě se zdravotníky a procedurami, které ho čekají. Lépe se díky tomu vyrovnají s nepříjemnou situací. Aktivita je vhodná už pro batolata.
Jaká jsou specifika jednotlivých vývojových období u dětí se dozvíte v lekci dětské psycholožky Mgr. Lucie Kráčmarové (Kociánové).
Existuje série doporučení, které se dají aplikovat na většinu komunikačních situací s dětmi napříč věkem.
- Nenechte je čekat
Snažte se vyloučit dlouhé čekání, zmírní to nervozitu, netrpělivost a podráždění dětí i rodičů. Dovolte dětem volný pohyb a nabídněte jim v čekárně nějaké rozptýlení (např. hrací koutek), které také zmírní jejich úzkost a napětí. Zdravotník vstupující do čekárny (většinou sestra) by měl působit klidně a uvolněně a vytvářet pohodovou atmosféru čekárny.
- Nepouživejte milosrdnou lež
S dětmi mluvte otevřeně a přiměřeně věku o tom, co se bude dít a jestli to bude bolet. Ani vy ani rodiče byste mu neměli lhát o tom, že “mu nikdo nic neudělá” nebo že se “paní doktorka jen podívá”. Podlamuje to důvěru a v dítěti zanechává pocit křivdy. Je také možné, že dítě vaši lest prohlédne a bude se bránit o to horlivěji.
- Vyhněte se překvápkům
Vysvětlujte dítěti úměrně stupni jeho vývoje, co se s ním děje, na co se má připravit a proč je to nutné. Dítě by se nemělo dočkat něčeho nečekaného – zejména ne prudké bolesti. Můžete-li využít anestezii, využijte ji. Velmi také pomůže odvedení pozornosti.
- Nebojujte
Ustrašené dítě se snažte uklidnit – pomůže klidné, ale rozhodné chování. Živelné dítě se snažte utlumit – nepotlačujte však přirozené reakce jako křik, nechte dítě emoce vyventilovat. Pokud se dítě nedaří uklidnit, vyplatí se výkon odložit a poskytnout dítěti delší dobu na přípravu. V případě, že je k ošetření donuceno násilím, zaujme ke zdravotníkům nepřátelský postoj.
- Pochvalte
Projevujte spokojenost s “výkonem” dítěte, pomáhá to budovat a upevňovat pozitivní postoj dítěte ke zdravotníkům. Můžete je odměnit i malým dárkem. Pokud dítě příliš statečné nebylo, snažte se najít alespoň něco, co zaslouží pochvalu, případně odměnu přeneste do budoucna. Kárání ani shazování dítětě ze stran rodičů ani zdravotníků nepomáhájí. Vyhněte se jim.
- Věnujte se rodičům
Dejte rodičům jasné a srozumitelné informace bez zbytečné lékařské terminologie. Nejlépe je 2x zopakujte nebo předejte písemně. Vnímat dítě i zdravotníka je pro rodiče často obtížné a dle průzkumů si z ordinace “odnáší” pouze 60 % informací týkajících se onemocnění a léčby jejich dětí.
Hodně štěstí v ordinaci. Pokud máte svůj odzkoušený tip na konverzaci s dětmi, budeme rádi, když se podělíte do komentářů.
