Webinář Komunikace s hypochondrickým pacientem, který vedli MUDr. Martin Seifert a PhDr. Přemysl Khýr, nám poskytl cenné informace o tom, jak efektivně komunikovat s pacienty, kteří mají pravděpodobně somatizační poruchu nebo zdravotní úzkost.
I když je někdo v našich očích “hypochondr”, zaslouží si empatický přístup. Nikdy není jasné, zda netrpí funkční poruchou nebo těžko diagnostikovatelným onemocněním. Cest, kterým se dá pacientům pomoct, je mnoho. Označení pacienta za “hypochondra” může mít vážné následky, zejména pokud pacient trpí vzácným nebo těžko diagnostikovatelným onemocněním. Proto jsme se na našem webináři zaměřili na to, jak pacienta se zdravotní úzkostí nebo somatizační/funkční poruchou rozpoznat a jak s tímto typem pacientů komunikovat.
Psychosomatika
- Vzdělávání v psychosomatice: Je důležité, aby lékaři měli znalosti v oblasti psychosomatiky a byli schopni a ochotni se zabývat zdravotními problémy vyvolanými potlačovanými nebo špatně prožívanými emocemi a vztahy.
- Funkční potíže: Tyto problémy mohou narušit funkci určitého orgánu, aniž by způsobily trvalé změny v jeho tkáních. Lékaři často nenajdou závažné nálezy při vyšetřeních, což může vést k tomu, že pacient je mylně považován za “hypochondra”.
- Reálné změny v těle: To, co prožíváme, vyvolává reálné změny v těle. Lékař zaměřený na psychosomatické potíže věří pacientovi, že zdravotní problémy má, a rozumí tomu, co mohou způsobit nezvládnuté emoce jako strach nebo stres.
Budování důvěry a komunikace
- Budování vztahu na důvěře: Důvěra mezi lékařem a pacientem je zásadní. Pacient by měl mít prostor pro vyjádření svých pocitů a obav, aniž by byl stigmatizován nebo označován nálepkou “hypochondra”.
- Základní otázky: Když máme podezření na somatizační poruchu, je důležité klást otázky jako: Jak dlouho potíže trvají? Jsou nové nebo se opakují? Prochází pacient těžkou životní situací? Jaké má očekávání od návštěvy u lékaře? Klíčová otázka je: “Co ode mě očekáváte, co pro vás mohu udělat?”
- Systém ICE: Používání systému ICE (Ideas, Concerns, Expectations) pomáhá lépe porozumět myšlenkám, obavám a očekáváním pacienta.
Hypochondrický pacient a lékař
- Interakce s lékařem: Fenomén “hypochondrického” pacienta často vzniká v interakci s lékařem. Je důležité pacienta vždy brát vážně, i při dlouhodobých opakovaných návštěvách.
- Empatie a opakovaná vyšetření: Lékaři by měli být empatičtí, zvažovat znovu, zda by mohlo jít o něco vážného a ideálně provádět jednoduchá fyzikální vyšetření pro ujištění pacienta. Funguje to skvěle jako komunikační nástroj.
- Opatrnost s vyšetřeními: Je důležité být opatrný při předepisování dalších vyšetření a znovu pacienta ujišťovat o tom, že všechna dosavadní vyšetření byla v pořádku. Hodně čerpat z historie. Toto se dá aplikovat i v případě, že vidíme pacienta třeba úplně poprvé.
- Pravidelná setkání: Pacientovi bychom měli dávat jistotu, že se budeme pravidelně setkávat, což pomáhá budovat důvěru a stabilitu. Ze startu např. několikrát ročně a později třeba jen jednou ročně.
Tento webinář nás naučil, že lékaři by měli věnovat pozornost nejen fyzickým, ale i emocionálním aspektům zdravotních problémů svých pacientů. Tento přístup a budování vztahu založeného na důvěře jsou pro efektivní komunikaci (i léčbu!) těchto pacientů klíčové.
Webinář se uskuteční opět na podzim 2024.
Lektoři
PhDr: Přemysl Khýr
Specializuje se na kognitivně-behaviorální terapii a pracuje v ambulanci klinické psychologie, kde se zaměřuje na neurotické poruchy. Jeho práce je založena na efektivní komunikaci, kterou využívá jak v terapeutické práci, tak i ve firemním sektoru, kde se zabývá asertivitou. Podílí se na projektech zaměřených na duševní zdraví zaměstnanců a jejich rodin. Přemysl rozšiřuje své dovednosti o koučování a klinickou hypnoterapii a věnuje se výzkumu mindfulness. Své znalosti pravidelně doplňuje o kurzy a výcviky v oblasti psychoterapie.
MUDr. Martin Seifert
Je absolvent 2. lékařské fakulty UK. Získal atestaci v oboru Všeobecného praktického lékařství a odbornou způsobilost v Psychosomatické medicíně. Působí jako vedoucí Kabinetu praktického lékařství na 3. LF UK, je aktivním členem Akreditační komise pro všeobecné praktické lékařství Ministerstva zdravotnictví a národním zástupcem v Radě EGPRN. Dlouhodobě se věnuje psychosomatické medicíně. Podílel se na tvorbě doporučených postupů pro lékaře ohledně psychosomatických poruch a medicínsky nevysvětlitelných příznaků. Má psychoterapeutický výcvik s důrazem na psychosomatiku a je aktivním členem Společnosti psychosomatické medicíny české lékařské společnosti J. E. Purkyně.
