Byl jednou jeden zdravotník jménem Petr, který byl znám svou láskou k jaru a suchému humoru. Když nastal první jarní den, cestou do práce ho osvítilo (ostatně jako každý den). Dnes to však bylo přece jen jiné. Rozhodl se, že udělá životní změnu a do práce přijde s úsměvem.
S blaženým výrazem ve tváři vstoupil do ordinace a prohlásil: “Tak ať žije jaro, nejkrásnější období v roce, kdy se trává začíná zelenat, květiny začínají kvést a pacienti začínají přicházet s alergiemi.” Tím pobavil všechny kolegy a nadšeně se pustil do práce.
Po chvíli se mu přišla představit nová zdravotní sestra Martina, kterou uvítal se slovy: “Vítám tě v našem klubu, kde ode dneška budeme žít bez nervových zhroucení.” Martinu tu rozesmálo, ale Petr to myslel smrtelně vážně a jak řekl, tak začal činit.
Pomohl Martině s většinou úkolů a obeznámil ji s tím, jak to na oddělení chodí. To vše za doprovodu mnoha vtípků, které navodili skvělou pracovní atmosféru. Martina byla za pomoc velmi vděčná a za pár dnů se naučila vše, co potřebovala vědět.
Díky své nově nabyté energii se stal Petr oblíbeným i u pacientů. Oblíbenou se stala i Martina, protože si jako jedna z mála sester dokázala zapamatovat jména všech pacientů na oddělení, za což ji Petr nezapomněl ihned pochválit. A ikdyž měli oba hromadu práce, vždycky si našli čas si s pacienty i krátce popovídat. Uvědomili si, že když jsou přátelští a milí, pacienti jsou mnohem ochotnější spolupracovat.
A tak se Martina a Petr stali nejlepším týmem na oddělení, který svou práci dokázal zvládat s nadhledem a úsměvem na tváři. Dokonce i vedení si všimlo, že se “něco pozitivního děje” a Martinu s Petrem prezentovali jako vzor toho, jak to má v nemocnici vypadat.
Buďte jako Petr a Martina a udělejte letos na jaře něco dobrého pro sebe a své pacienty. Začněte se s námi vzdělávat v komunikaci.
