Komunikační proces je klíčovým prvkem v péči o pacienty. Model PC4 (Patient-Centered Care Communication) ukazuje různé fáze, jak komunikace mezi zdravotníky a pacienty může ovlivnit poskytovanou péči. Tento model zkoumá tři hlavní typy komunikace – komunikaci zaměřenou na úkoly, na proces a na osobu – a ukazuje, jak každý z těchto přístupů formuje vztah mezi pečovatelem a pacientem.
Komunikace zaměřená na úkoly
Nejnižší úroveň modelu PC4 představuje komunikaci zaměřenou na úkoly, kdy je role zdravotníka soustředěna na rychlé dokončení medicínských úkolů s minimální nebo žádnou komunikací s pacientem a jeho pečovateli. Pacienti a jejich pečovatelé jsou v tomto přístupu vnímáni spíše jako objekty, které je potřeba diagnostikovat, zapsat jejich symptomy a aplikovat léčbu. Komunikace je často biomedicínsky orientovaná, což znamená, že zdravotníci se soustředí především na přesné lékařské informace, jako jsou anamnéza, vyšetření, výsledky testů a předepsané léky. Komunikace bývá impersonalizovaná, neosobní a často nebere v úvahu osobní identitu pacienta. Pro tento typ komunikace bývá často příčinou časový tlak, vysoké pracovní zatížení a nedostatek personálu.
Komunikace zaměřená na proces
Komunikace zaměřená na proces je přechodným stádiem mezi komunikací zaměřenou na úkoly a komunikací zaměřenou na pacienta. Zde se pečovatelé snaží lépe poznat pacienty a jejich pečovatele během vykonávání léčebných procedur. V tomto typu komunikace mohou zdravotníci klást otázky, aby lépe porozuměli potřebám péče, ale pacienti a pečovatelé nejsou příliš povzbuzováni k tomu, aby vyjádřili své názory na léčbu. Tato komunikace je méně autoritativní než komunikace zaměřená na úkoly, ale stále nedosahuje plně personálního přístupu.
Komunikace zaměřená na pacienta
Komunikace zaměřená na pacienta je vrcholným bodem modelu PC4. V tomto stádiu jsou pacienti a jejich pečovatelé považováni za jedinečné osoby se specifickými potřebami péče a stávají se partnery v celém procesu péče. Komunikace je interpersonální, obousměrná a respektuje názory, potřeby a obavy pacienta. Zdravotníci se snaží vytvářet smysluplné vztahy, aktivně naslouchat, používají otevřené otázky a komunikují jasně a srozumitelně, aby pacienti i jejich pečovatelé rozuměli diagnóze, léčebným plánům a postupech.
V tomto typu komunikace se také klade důraz na empatii a respekt. Komunikace mezi pacientem a pečovatelem je přívětivá, zahrnuje aktivní naslouchání a zajišťuje, že pacienti mají prostor pro vyjádření svých myšlenek a pocitů. Je to přístup, který vychází z úcty k pacientovým potřebám a hodnotám.
Význam modelu PC4 pro praxi zdravotníků
Efektivní komunikace mezi zdravotníky a pacienty má zásadní význam pro výsledky péče. Zdravotníci by se měli zaměřit na rozvoj terapeutických vztahů s pacienty a jejich rodinami, což je klíčové pro podporu péče zaměřené na pacienta. To začíná rozpoznáním a reflektováním překážek v terapeutické komunikaci a hledáním způsobů, jak je minimalizovat.
Model PC4 poukazuje na důležitost orientace na potřeby pacienta a zdůrazňuje, jak může komunikace ovlivnit kvalitu péče. Zdravotníci by si měli být vědomi toho, jak jejich komunikace – zaměřená na úkoly, proces nebo potřeby pacienta – může ovlivnit poskytovanou péči.
Závěr
Efektivní komunikace je klíčová pro poskytování kvalitní péče a budování důvěry mezi zdravotníky a pacienty. Když se komunikace v rámci vztahu mezi zdravotníkem a pacientem zaměřuje na pacienta, stává se terapeutickou a podporuje péči, která reaguje na potřeby a přání pacienta. Model PC4 nám ukazuje, jak může komunikace ovlivnit péči zaměřenou na pacienta a jak zdravotníci mohou tento proces zlepšit.
Zdroj: https://bmcnurs.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12912-021-00684-2
