Práce ve zdravotnictví je vysoce stresující. Důsledky působení stresové i emoční zátěže, tlak na výkon, pracovní prostředí, vysoká zodpovědnost a nízká časová flexibilita spojená s profesí zdravotníka, může vést k řadě negativních důsledků v oblasti duševního zdraví.
Dnes je Světový den duševního zdraví a proto chceme upozornit na to, že riziko rozvoje psychických problémů jsou ve zdravotnictví vyšší než v jakékoli jiné profesi. Zdravotníky nejčastěji postihuje nespavost, deprese, úzkosti, psychosomatické poruchy, posttraumatické stresové poruchy, nadužívání alkoholu, syndrom vyhoření a chronický únavový syndrom.
Práce ve zdravotnictví na nesoukromých klinikách se vyznačuje:
(a) Vysokou mírou pracovního stresu a velmi nízkou mírou psychického bezpečí.
Psychické bezpečí je přesvědčení, že nebudete potrestáni nebo poníženi za to, že se ozvete se svými nápady, otázkami, obavami nebo chybami.
(b) Absencí zájmu ze strany vedení o tvorbu politiky a péče o celkové zdraví zaměstnanců, zejména duševního.
(c) Absencí otevřené diskuze, zpětné vazby, přijetí, pochopení a podpory rovnocenné komunikace pro všechny zdravotnické pracovníky.
(d) Nedostatečným systémem ocenění (lidského, finančního) a absencí ucelených benefitních systémů.
(e) Dlouhodobým přetěžováním pracovníků, nízkou flexibilitou pracovní doby.
(f) Narušenou týmovou spoluprací, pracovní atmosférou, a ne vždy optimální organizační kulturou (chybí zejména větší pracovní a týmová pospolitost).
(g) Negativními jevy na pracovišti – šikana, nerovné nebo nemorální jednání, nedůvěra, pomlouvání, zneužívání informací.
(h) Nízkou mírou podporujícího sociálního prostředí od vedoucích pracovníků i kolegů.
(i) Nadměrnými nároky a tlaky na výkon spojenými s vyčerpáním a psychickými problémy.
Nemocnice a zdravotnická zařízení většinou nedostatečně investují do péče o duševní zdraví svých zaměstnanců. Právě to však může výrazně přispět k tomu, aby situace ve zdravotnictví byla pro pracovníky zvladatelnější a dlouhodoběji nepoškozovala jejich zdraví a osobní život.
Průzkum duševního zdraví a pohody u zdravotníků v roce 2022 ukázal alarmující výsledky. Více než 70 % zdravotníků v ČR se za rok 2022 cítilo vyčerpaných, 46,2 % zdravotníků se cítilo vyhořelých, 33 % trpí úzkostnými poruchami, 28 % depresemi, 37 % psychosomatickými poruchami, 17 % posttraumatickou stresovou poruchou a 20 % nadužívá alkohol, léky nebo drogy. (Průzkum duševního zdraví a pohody u zdravotníků 2022, InnoveMind s.r.o.)
Navzdory těmto alarmujícím číslům se vedení nemocnic často stále nezajímá o duševní zdraví svých zaměstnanců. Mnoho zdravotníků má pocit, že stojí na okraji zájmu vedení. Duševní zdraví zaměstnanců by však mělo být pro vedení nemocnic a zdravotnických zařízení prioritou, neboť nepohoda zaměstnanců může mít závažné finanční a personální následky.
Řešení, která by mohla pomoci zlepšit situaci existují. Je to např. dodržování zákoníku práce, více kompetencí v rozhodování, normalizace péče o duševní zdraví na pracovišti, zlepšení zázemí na pracovišti a náležité ohodnocení práce. Důležité je také zapojení organizace a vedení do této problematiky.
